Napsali o nás
...................................................................

Regionální měsíčník pro Prahu 8 ,,Osmička" - duben 2016


,,Cesta k dětské duši přes rytmus a melodii"

        Díky tomuto pořadu jsem měla možnost pozorovat, jak velký vliv má rytmus a hudba produkovaná exotickými hudebními nástroji na vnímání dětí. Velkou roli hrál fakt, že děti nebyly pouze pasivními účastníky, ale spoluutvářely rytmická cvičení. Nadšení vzbudily samotné hudební nástroje, které děti často viděly poprvé, dozvěděly se, z jaké země pocházejí a měly příležitost si na ně zahrát. Díky nevšedním tónům a zvukům objevovaly vlastní schopnosti a probouzely rytmické i sociální cítění.
                                                                    Mgr. M. Krouzová, pedagog ZŠ Hostivice, říjen 2015


,,Souznění dětských duší v jednom hudebním okamžiku"


     S občanským sdružením Potichounku spolupracuje naše škola již třetím rokem. Chtěla bych touto cestou poděkovat za hudbou a zážitky přeplněná dopoledne, která připravuje pro žáky naší základní školy.
Během semináře si děti vyzkouší hru na etnické hudební nástroje nebo zpěv do mikrofonu a často poprvé objevují zvuky a tóny, které bývají skryté v jejich nitrech. Podbarvení akustickou kytarou, djembem nebo flétnou jim dává pocit, že je doprovází skutečná živá kapela a ony samy se mohou lépe ponořit do tajů plynoucí hudby. S radostí pokaždé pozoruji, jak je možné si poradit i s méně vnímavými dětmi, které jsou "zhýčkané" televizí a počítačem. 
      
Všichni se společně zklidní, začnou poslouchat jeden druhého, rozeznávat sebe mezi ostatními a společně si tak prožijí krásu jednoho okamžiku.

                                                                            Těším se na další inspirativní setkání.

                                      Mgr. Marcela Sládková, učitelka ZŠ Zdiby, 5.6.2012 


 

 Poděkování  učitelů  Mateřské školy Klubíčko, Boseň

     Děkujeme moc za krásnou hodinku s muzikou se sdružením Potichounku.
Už dlouho jsme neviděli tak hezkou práci s dětmi. Pan Tichý upoutal děti nejen hrou na nástroje a zpěvem , ale i svým veselým vyprávěním. Děti i učitelky se po celou hodinu velmi dobře bavily. Žádné z dětí se necítilo opomenuto, ale ani nebyl nikdo nucen ke spolupráci. Pan Tichý se svým kolegou velice dobře odhadl potřebu dětí a bezprostředně změnil hru na nástroje ve veselou pohybovou hru. Děti poznaly spoustu neznámých rytmických nástrojů a směly si je vyzkoušet. I když 24 dětí hrálo společně na nástroje, nebyl to kupodivu rámus, ale hra vědomě řízená lektorem.
Také hra na tělo vyvolala u dětí velké veselí a s radostí opakovaly veškeré rytmy.

Ještě celé odpoledne chtěly děti opakovat nové písničky a hry.
Myslíme si, že ještě dlouho budeme zpívat s dětmi o zvěřinci v kuchyni.
                                                                            Děkujeme a těšíme se na další setkání.

Jarmila Ponocná (ředitelka MŠ), Boseň, Mnichovo hradiště, 5.10.2011 


 

                                Hudba v rodině a terapie hudbou

     Když mi manžel přinesl letáček s odkazem na "Potichounku" byla jsem skeptická. První informace totiž byla, že hudba může pomoci v komunikaci a být jakýmsi terapeutickým nástrojem. Což mne trochu jako psycholožku odrazovalo. Když jsme však zažili první hodinu, byla jsem nadšená. Nejen že není panem Ondřejem hudba vyučována přísně a odtrženě od života, nauka odtržená od skutečného hraní. Navíc je to velká zábava. Je to opravdu hraní (si). V rodinném kruhu to má navíc ten přesah, že jsme všichni spolu v naprosto jiném kontextu. Učíme se společně, společně nám to nejde, společně 

překonáváme trému a zažíváme splynutí se skupinou. V naší rodině, kde jsou zastoupeny snad všechny věkové kategorie dětí je to skutečně úžasné, jak u všech z nich se dá hudbou na různých úrovních komunikovat, jak u každého z nich se dá rozvíjet jiný typ talentu.                                               

                              Mgr. Kateřina Hollá - praktikující psycholog, červen 2011


 

O D   R O D I Č E   R O D I Č Ů M

vyjádření pravidelné účastnice hudebních pořadů

      Když mé dceři byly necelé dva roky, začala jsem hledat kroužek, kde by se něčemu naučila, pobavila a přišla do kontaktu s jinými dětmi. Na internetu jsem našla pořad „Vyprávění dešťové hole“ a hned první setkání nás nadchlo, oslovilo a necháváme se vést dodnes.

     Teď jsou mé dceři čtyři roky pryč a pokrok je vidět i v běžném životě. Někdy se stává, že si v kuchyni začne pastelkami bubnovat do skleniček či desky stolu. Na procházce mě zas nutí, abych jí recitovala k její písničce druhý hlas  a doma mi zas dává dřívka do ruky, abych hrála a ona bubnuje do obrácených plastových krabic na hračky. Rytmus se jí dostal pod kůži díky hodinám prožitých na „Dešťové holi“.

     Nejen má dcera, ale i já jsme součástí kruhu, společenství dětí a rodičů, kteří pomocí hudebních nástrojů (Orffovy nástroje, džembe, různé africké a australské nástroje, metalofony, dřevěné kameny, kytara, flétny…), hlasu, rytmu a hlavně improvizace vytvářejí skladbičky právě pro onen jediný okamžik.

     Dech bezpečí a přátelské atmosféry, kterou Ondřej vytváří svým: „Vše je správně“, se děti i dospělí otevřou a „dospělák“ se najednou slyší zpívat, byť mu paní učitelka ve škole říkávala: „Raději nezpívej! Zpěvák z tebe nikdy nebude“. Není to tedy pořad jen pro děti. Mnohé si odnášejí i dospělí a zároveň je to nenásilná forma vzniku nových rodinných vazeb.

     Děti se učí zacházet s nástroji, hrát na ně, učí se rytmu, improvizovat (na což se ve školách často zapomíná), naslouchat druhému, komunikovat hudbou. Ztrácejí ostych se projevit, zpívají do mikrofonu, prezentují své hudební prvotiny. Zažívají úspěch a mohou se seberealizovat.

     Dospělí odbourávají zažité bariéry studu a zdrženlivosti a otevírají se vlastním inspiracím. Nacházejí zde nevšední způsob relaxace a aktivního odpočinku.

     Rodina se učí mít k sobě blíž, tráví spolu čas, mají nové a nové společné zážitky, vzájemně se od sebe učí a mají radost ze svých pokroků.

     Navštěvujeme „Dešťovou hůl“ a stále se můžeme těšit na nové zážitky a pokroky. Jsem ráda, že můj půlroční syn od tak raného dětství dostává do těla rytmus, který možná v budoucnu zúročí při hře na kytaru, klavír či v pěveckém sboru anebo kdekoliv jinde.

                                                                                                     Mgr. Monika Hejná


 

Vyjádření kmenové režisérky divadla Minor

     „Potichounku“ není jen tak ledasjaké muzikantské sdružení, protože nesdružuje jen tóny a zvuky, ale také ozvěny srdcí, která se rozhodla promluvit. Srdcí malých i velkých, maminek i tatínků, lidí, kteří přišli teprve nedávno i těch, jež se muzikou živí už léta. Sluč zdánlivě neslučitelné a kochej se objevným výsledkem. Nech k sobě promlouvat pavučinku stále se proplétajících jímavých, radostných i peprných melodií, které vytvořily společně sdílené okamžiky. Já jsem je slyšela, já jsem je cítila a to, co jsem prožila, stálo za to.
                                                                 
Apolena Vynohradnyková, červen 2009


  

Kterak zoufalá učitelka I. stupně ke skvělému hudebnímu programu přišla

     Ano, již 17 let jsem učitelka I. stupně. Za tu dobu se mi párkrát podařilo vyhnout vyučování hudební výchovy. Ne, že bych hudbu neměla ráda, naopak, ale vyučovat jí je pro mě problém.Takže, když už jí vyučovat musím, hledám, jak to dětem zpestřit, a tak jsem se dostala k programu Občanského sdružení Potichounku.

     Byla jsem nadšená hned poprvé a podruhé jsem objednala 2 hodiny programu a hodlám s tímto sdružením spolupracovat i v příštích letech.

     A jedna velká výhoda - nemusíte NIKAM cestovat, přijedou za vámi a vy ušetříte čas i nervy!

                     Mgr. Barbora Masopustová - ZŠ sv. Voršily, Leden 2009


 

Seminář "Hudba v rodině", mateřské centrum Cirkus  

     Ondřej Tichý z občanského sdružení Potichounku navštívil naše mateřské centrum Cirkus již třikrát a pokaždé byl o jeho pořad Hudba v rodině velký zájem. Ukazuje v něm malým i velkým, jak lze díky hudbě nově komunikovat, otevřít se a intenzivně prožívat společné chvíle. Stačí se jen uvolnit, neostýchat se a zaposlouchat. Zjistíme, že provozování hudby může být přirozenou součástí života a nikoli uměleckou disciplínou pro vyvolené.

                  Mgr. Kateřina Arnotová – předsedkyně MC Cirkus, 30.11.2008


 

V Dobré Vodě u Toužimi zněly nejen africké bubny - Tisková zpráva 20.2.2008 (Romská komunita) 

     Nejen africké bubny se rozezněly v polovině února při autorském hudebním pořadu, který pro Romy v Dobré Vodě u Toužimi přichystalo občanské sdružení Český západ ve spolupráci s o. s. Potichounku. Během tří hudebních bloků určených pro různé věkové kategorie, si účastníci vyzkoušeli mnoho netradičních hudebních nástrojů, pracovali s rytmem nebo zpívali s mikrofonem. Cílem pořadu bylo zprostředkovat místním lidem nevšední setkání s hudbou a dále rozvíjet jejich vrozené hudební nadání.

     Dopolední blok byl určen nejmenším dětem, které v Dobré Vodě navštěvují Školičku – program připravující děti na vstup do mateřské školy. Při odpoledním bloku pro čtrnáct předškolních a školních dětí se nejen společně hrálo a zpívalo, ale také tancovalo. Děti nejvíce lákala hra na africké bubny djembe. Zpočátku se děti do aktivit zapojovaly velice opatrně, později se však osmělily a dokázaly vystoupit před ostatními i samostatně. „To, že si zde mohou děti v bezpečném prostředí vyzkoušet něco, co nikdy nedělaly, např. zpívat písničku do mikrofonu, je pro ně velká podpora sebevědomí," vysvětluje přínos pořadu Mgr. Jana Kosová, výkonná ředitelka sdružení Český západ. „Věříme, že když si tady děti vyzkouší svoje dovednosti, postupně získají odvahu zkoušet nové věci i v jiných oblastech, třeba ve vzdělávání nebo hájení svého názoru," doplňuje Mgr. Jana Kosová. Na poslední podvečerní blok se sešlo dvanáct dospělých a dospívajících. I u nich hudební pořad sklidil velký úspěch a Český západ již nyní plánuje jeho další pokračování.

     Ondřej Tichý a Pavla Fendrichová z občanského sdružení Potichounku, kteří do Dobré Vody s autorským hudebním pořadem přijeli poprvé, věří, že podobné pořady mají v sociálně vyloučených komunitách své opodstatnění. „Přispívají ke zlepšení mezilidské komunikace, sociálních vztahů a také k prohlubování duševní i fyzické rovnováhy člověka," vysvětluje svůj názor Ondřej Tichý, předseda sdružení.

     Hudební pořad vznikl a byl realizován na základě analýzy potřeb obyvatel Dobré Vody v rámci projektu Komunitní práce v Dobré Vodě a okolí na Toužimsku, jehož podporu získalo občanské sdružení Český západ v rámci grantového schématu „Podpora sociální integrace v Karlovarském kraji" Společného regionálního operačního programu (SROP). Občanské sdružení Český západ působí v romské komunitě v Dobré Vodě u Toužimi od roku 2002. Místním obyvatelům mimo jiné nabízí nebo zprostředkovává práci, pořádá vzdělávací a rekvalifikační programy, organizuje volnočasové aktivity pro děti i dospělé, zajišťuje individuální doučování dětí nebo poskytuje sociální služby.

Mgr. Eva Haunerová – tisková mluvčí, Český západ o.s.

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Přehled komentářů

  1. kk (omn, 10.8.2013 11:53:09) Odpovědět

    ddd


,,Bojovka v centru PRAHY"
25.11. 2017

Dobrodružná hra pro děti
od 8-12 let